Report - Maria Alm 7.12.2017

Toto středisko jsme navštívili 7.12.2017, na začátku letošní sezóny 2017. Byl to první den, kdy bylo otevřeno skoro celé středisko. Nejezdila pouze část v Maria Alm – Natrun, a černé sjezdovky Muhlbach.

Počasí nám přálo, bylo nádherně, slunečno, teploty kolem 0°C, skoro bezvětří. Lidí bylo na sjezdovkách minimálně, u lanovek úplně bez front. Restaurace byly otevřené, krásné a útulné, s bohatou nabídkou, ceny jako všude jinde ve střediscích. Skibus ještě nejezdil. Parkoviště v Hintermoos bylo volné. Toalety všude čisté, dobře dostupné.

 

 

 

Středisko celkově dobře značené, všude dostupné mapy, přehledně značená „cesta“ celým střediskem zvaná Königstour. Celé středisko je útulné, skoro až domácí s alpskými chatami, rozsázenými po celé jeho délce.

 

Středisko Hochkönig je typem tzv. safari, což znamená přejezd po sjezdovkách mezi jednotlivými vrcholy a údolími. Zde konkrétně přes 5 vrcholů. Nejvýznamnějším vrcholem bychom nazvali Aberg – Langeck (1 900 m) a údolí Dienten.

 

 

 

My jsme chtěli projet celé toto safari, od Hintermoos do Schneeberg s tím, že projedem každou dobrou sjezdovku alespoň 2x. Kvůli nedostatku času a tomu, že nejezdil skibus (jezdí až o 21.12.), jsme museli skončit dříve, a nezvládli jsme poslední údolí a vrchol Schneeberg. Během poslední hodiny jsme se po sjezdovkách a lanovkách museli rychle vrátit k autu v Hintermoos, což se nám povedlo jen tak tak.

Na středisko typu safari je zde minimum nudných přejezdů a většinou jsou zde přehledné, dlouhé a široké sjezdovky, sportovně červené.

Za nejslabší sjezdovku bychom označili tu s číslem 10a, a 30. Za výborné č. 29, 21, 14, 13, a 11, ale i další, viz podrobnější komentář k jednotlivým sjezdovkám.

 

 

 

Lanovky byly vesměs moderní, až na jednu dvousedačku. Kotva pouze jedna, která pomáhala při přejezdu. Určitou nevýhodou může být, že středisko nemá jedno významné centrum (možná by se za toto dál považovat středový Dienten), a je nutno často jezdit s batohem (pokud jste zvyklí jej sebou brávat).

 

 

 

Celkově bychom středisko doporučili, dají se zde s přehledem strávit tři dny. Je na zvážení, zda lyžování pojmout jako celý přejezd safari-časově bez skibusu téměř nemožné, raději si jej rozdělit na více části pro jednotlivé dny. V poledne na většině sjezdovek ještě manšestr.

Nedoporučili bychom je pro rodiny s malými dětmi a pro méně zdatné lyžaře, sjezdovky jsou zde opravdu sportovní.

Zdatnější lyžaři s touhou poznávat si to zde užijí.

 

 

 

Za hezkého počasí byly nádherné výhledy po Alpách, které byly všude kolem. Vidět byl nejvyšší vrchol Rakouska – Grossglockner.

Středisko je celkově jako správné „alpské“ spjaté s přírodou a horami, nám se zdálo velmi estetické, čisté, s různě rozsetými chatami a celkově klidné a velmi příjemné (pozn.: další dva dny jsme byli v Zell am See a to je pravý opak, moderna, a řekli bychom lyžařský průmysl).

 

 

 

Podrobný popis jednotlivých projetých sjezdovek:

 

Vrchol Aberg, lanovkou č. 7 – nádherné kruhové výhledy a možnost se vyfotit na královském trůnu.

 

 

 

Sjížděli jsme po sjezdovce č. 10 – modrá, ale spíše prudší, pak jsme odbočili na černou 16, a dojeli po červené č. 23, do mezistanice. Z vrcholu se dá i po červené 18, v době naší návštěvy tu byl trénink.

 

 

 

Vrchní část nádherně široká a karvová. Černý úsek  - sjezdovka č. 16 prudší, kratší hank, ne úplně široký, č. 15 byla zavřená. Dojezd do mezistanice pak členitý po sjezdovce č 23.

 

Do údolí jsme sjeli sjezdovkou č. 10, modrou až při návratu odpoledne. Tato byla modrá s občasnými prudšími úseky. Kopec jsme dali 2x a pokračovali dál. Sjezdovky 12, 17 a 20 jsme nezkoušeli – volné terény.

 

 

 

Sjezdovka č. 19, červená profilově zajímavá, byla trochu hůře upravená, místy zledovatělá, ale celkově fajn. Obsluhovaná lanovkou č. 6. Kolem ní vede i sjezdovka 10a, ale tu nedoporučujeme jezdit – nezajímavá, dole nutno přejít silnici a dojezd k lanovce s nutností se odrážet.

 

Sjezdovka č. 29, červená – nahoře paráda, pak jsme přejeli na černý úsek č. 31 (ale lze jet vpravo po červené 29). Tato černá taky parádní, prudší, široká. Obsluhováno šestisedačkou, č. 16, vyhřívaná, bublina, automatické zavíraní zábrany. Na vrchol vede i kabinka č. 8, kolem ní ale nezajímavá sjezdovka č. 30.

 

 

 

Sjezdovka č. 21, krásná široka slunečná červená, celkově prudší, bez hluchých míst, dovedla nás do Dienten. Díky tomu ale kolem poledne více rozježděná, měkčí. Bohužel obsluhovaná starší dvojsedačkou – N.

 

Sjezdovka č. 14, obsluhovaná moderní šestisedačkou – M. Široká dálnice, sportovní a dlouhá červená, která se nám moc líbila. Vrchní část prudší, až skoro černá, spodek trochu mírnější, široky a ideální pro kárvový oblouk. Považujeme jí za jednu z nejlepších, není jí co vytknout.

 

Sjezdovka č. 16, parádní a v 14:30 ještě výborně upravená. Červená, členitá a pestrá. Herní pasáž prudší, střední mírnější, vedená hezky v lese. Taky se nám hodně líbila. Obsluhovaná šestisedačkou.

 

Sjezdovka č. 11 – červená, sportovní, suprová, jeli jsme jen dvakrát (ale chtěli jsme víc), museli jsme se vracet k autu. Střední část rozdělená na dvě srovnatelné možnosti. Obsluhovaná šestisedačkou. Zde naše putování končíme a během hodiny se musíme co nejrychleji vrátit, což se povedlo.

 

Sjezdovka č. 30, značená jako červená, ale takto lze označit jen krátké úseky. Zbytek přejezdový, úzký – cesta s výhledy. Spodek prudší a úzký, zledovatělý, vydřený. Nezajímavá.

 

 

 

Paní Ilona nafotila spoustu fotografií, které si i s popisky můžete prohlédnout zde: https://frankierl.rajce.idnes.cz/Hochkonig_Maria_Alm_12_2017/

 

Testovací jezdkyně Ilona Spratková

 

Paní Spratkové moc děkujeme za report, za který od nás dostala skipas do střediska Hochkönig - Maria Alm ZDARMA.

CHCETE SE TAKÉ STÁT  NAŠÍM TESTOVACÍM JEZDCEM A DOSTAT SKIPAS ZDARMA?? NEVÁHEJTE SE REGISTROVAT

Podrobnější info najdete ZDE