-
6 500 km sjezdovek
-
Nadmořská výška alpských středisek: 544 - 3 440 m
-
Vzdálenosti: Nejbližší lyžařské středisko Rakouska z Prahy je Pyhrn Priel (350 km, 4.5 h. jízdy), z Brna Semmering (231 km, necelé 3 h. jízdy). Nejvzdálenější ski areál Rakouska je Arlberg: Lech a Zürs (664 km z Prahy, 6.5, h. jízdy), resp. Montafon (753 km z Brna, 7.5 h. jízdy
Rakouské Alpy a lyžování
Rakouské Alpy, to jsou perfektně upravené sjezdovky (6 500), kvalitně vybavená střediska i ceny, které odpovídají nabízené kvalitě. Nadmořská výška alpských středisek v Rakousku je 544 – 3440 metrů.
Rakousko je skutečnou mekkou lyžařů - lyžování a zimní turistika vůbec je jedním z hlavních zdrojů příjmů této alpské země. Dnes jsou rakouské Alpy mezinárodním pojmem - více než 70 % návštěvníků rakouských Alp je totiž ze zahraničí. Rakouské Alpy nabízí celou škálu sportovních možností – tisícovky kilometrů perfektního manšestru pro milovníky carvingových oblouků, skutečně obtížné sjezdovky i terény pro freeride lyžování. Ačkoliv nemají rakouské Alpy rekordní nadmořskou výšku ani délku sjezdovek, díky zástupům sněhových děl se daří udržovat příznivé sněhové podmínky v průběhu celé zimy. V tomto směru patří Rakousko mezi alpskými zeměmi k těm nejlépe vybaveným.
Lyžování v Rakousku patří mezi největší lákadla pro Čechy. Rakouské Alpy jsou z naší republiky co by kamenem dohodil, takže cesta autem zabere jen pár hodin. Lyžování v Rakousku tedy láká i k výletům na jeden den. Rakouské hory mají většinou dost přírodního sněhu, a tak se umělé zasněžování používá jen na vydřená místa na sjezdovkách.
Jiné aktivity a snowboard
Rakousko hraje prim také v nabídce trendových aktivit – např. sněžné skútry, snow-bike, snowfox, fun carvy, fun snowboardy nebo zorbing. S lyžováním v Rakousku má spousta lidí neodmyslitelně spojeny freeridy, kterých je zde opravdu dostatek. Pro snowboardisty je Rakousko zemí zaslíbenou, protože v téměř každém středisku je velký snowboardový park. Rakouské Alpy jsou mimořádně vhodné pro učení-chtivé lyžaře. Rakousko je totiž světově proslulé vysokým standardem lyžařských škol a služeb lyžařských instruktorů a horských vůdců.
Sjezdové lyžování
Sjezdové lyžování v Rakousku téměř zcela vytlačilo běžky, jimž se lidé věnují v údolích na závodních trasách.
V lepších střediscích se většinou lyžuje nad úrovní lesa a lanovky jezdí obvykle nejvýše do tří tisíc metrů nad mořem. Denně tak překonáváte několik stovek výškových metrů na moderních přepravních zařízeních, jelikož ubytování je většinou v městečkách pod horami.
Aprés-ski
Samostatnou kapitolou je výborné aprés-ski (tedy zábava po lyžování). Lyžařské svahy jsou doslova poseté horskými chatami a restauracemi se slunečními terasami. V Rakousku se lyžování začíná se svařákem či Jäger-tee, v poledne se pokračuje Tiroler Rösti či Spätzle a končí se šnapsem s kouskem ovoce na posilnění před posledním sjezdem. Jen pravověrní vegetariáni přijdou většinou na sjezdovkách zkrátka – Rakousko je totiž země guláše, brambor a knedlíků.
Rakousko - klimatické podmínky
Sněhové podmínky, klima, terén: Rakousko má kontinentální klima, v zimě typické dlouhou zimou s chladným počasím a častým sněžením, nikoliv však s extrémně nízkými teplotami a sněhovými bouřemi. Případné problémy rakouských lyžařských středisek se sněhovou pokrývkou jsou spíše spojené s nižší nadmořskou výškou ski areálu. S výjimkou nejníže položených lyžařských center vydrží sníh v dobré kvalitě až do jara. Jižní Rakousko (v Korutanech a zčásti ve Štýrsku) připomíná počasím slunečné italské Alpy, zbytek Rakouska si užívá bohatý příděl sluníčka zejména během března a dubna. Alpy se nachází v jižní a západní části Rakouska. Nejvyšší bod Rakouska je Grossglockener (3 798 m), nejnižší bod Rakouska je Neusiedler See (115 m).
Ubytování v Rakousku
Rakousko je známé výbornou kvalitou ubytování, většinou ve stylu pro rakouské Alpy typickém (interiéry ve dřevě, čistota a vzdušnost, pohostinnost a domácky útulná atmosféra). Rakousko nabízí kompletní škálu ubytování – od hostelů po pětihvězdičkové hotely. Standardem v tříhvězdičkovém hotelu či penzionu je sauna či turecká parní lázeň, ve čtyřhvězdičkovém hotelu bývá obvykle větší relaxační centrum (často s bazénem). S výjimkou hostelového ubytování či ubytování v soukromí bývá také samozřejmostí kabelová TV. Rakouské Alpy tak nabízejí kvalitní ubytování, které je přijatelné i cenově.
Proč právě rakouské Alpy?
Rakousko je nejblíže k ČR; dobrý poměr kvalita/cena (platí pro ubytování i lyžování);
Rakousko disponuje velkým a jedním skipasem zastřešenými moderně vybavenými ski areály, schopnými konkurovat obřím střediskům ve francouzských Alpách (Amade, Zillertal, oba „Arlbergy“); na rozdíl od většiny alpských oblastí má Rakousko i rozsáhlá a kompaktní střediska (Wilder Kaiser, Saalbach/ Hinterglemm, Kitzbühel/Kirchberg, Nassfeld, Ischgl a Montafon); střediska v rakouských Alpách nabízí zajímavé slevy pro pobyt dětí;
Rakousko má nejlepší aprés-ski zábavu;
pro Rakousko je typická příjemně relaxovaná atmosféra horských rakouských vesniček; některá lyžařská střediska mají lázně, mnohé z nich pak skvělé akvaparky
Proč raději zvolit Itálii, Švýcarsko či Francii: zpravidla se do jiných zemí jezdí proto, že už lyžař Rakousko zná; Itálie je zajímavá pro ty, kdo chtějí ušetřit (paušální týdny „Settimana Bianca“, Francie láká nekonečnými sjezdovkami a Švýcarsko zase fotogenickým Matterhornem a nádechem luxusu
Lyžování v Rakousku na ledovci: Kitzsteinhorn (Kaprun), Hintertux (Zillertal), Stubai, Rettenbach a Tiefenbach v Ötztalu, Pitztal, Kaunertal, Dachstein, Mölltal
V Alpách už dávno neplatí, že s jarní oblevou lyžování končí. Ve výškách kolem 3000 m n. m. se dá lyžovat i v létě. Umožňuje to pět nejznámějších alpských ledovců: Kaunertal, Pitztal, Sölden, Stubaital a Hintertux. Nejlepší podmínky pro lyžování jsou údajně v dubnu, dobře si lze zalyžovat i v červnu - sníh je už ale mokrý. Jediný rakouský ledovec, kde lze lyžovat 365 dní v roce je Hintertux.
Ledovec Hintertux
Ledovec Hintertux leží v Tuxerských Alpách, ale dostaneme se k němu z Zillertalského údolí nebo z bočního Tuxertalského údolíčka. Lanovka vede až do výšky 3250 m, do stanice Gefrorene Wand. Odtud se dá sjet po 86 km dlouhých sjezdových tratích. Samotné ledovcové středisko je vybaveno 5 gondolami, 10 vleky a 6 sedačkovými lanovkami s celkovou kapacitou 25000 osob/hod. Hintertux můžeme bez výčitek označit za krále mezi rakouskými ledovci. Lyžaři si mohou na Tuxerském ledovci prodloužit svoji lyžařskou sezonu přes celé léto. Závodníci trénují na ledovci již od časného podzimu a snowboardisté se scházejí od května do listopadu v Halfpipe, kde se také jezdí závody Světového poháru.
Ledovec Stubaital
Na ledovci Stubaital se každá přicházející zimní sezona zahajuje slavností zvanou „Královský víkend“, a to i přes to, že je také v provozu po celý rok. V průběhu slavnosti jsou uspořádány různé akce a soutěže pro děti i dospělé. Samozřejmě nechybí ani hudba a zábava. Na samotném Stubaiském ledovci je k dispozici 5 gondol, 7 sedačkových lanovek a 9 vleků. V roce 1959 byla postavena první sedačková lanovka a od roku 1974 je v provozu nejrozsáhlejší celoroční lyžařský areál Rakouska. Sjezdovky mají všechny 3 stupně obtížnosti. Jako černé slouží neupravované boulovaté svahy. Náročná je 4 km sjezdovka Fernau Mauer s převýšením 700 m. Červené tratě uspokojí dobré lyžaře. Většina tratí je však v obtížnosti modrých. Lyžaři si přijdou na své hlavně v květnu, kdy je tu lyžování nejlepší a sjezdovky lze sjíždět až do výšky 2300 m n. m..
Ledovec Pitztal
Ledovec Pitztal leží v Ötztalských Alpách, pod nejvyšší horou Tyrolska Wildspitze (3768 m). Dostaneme se k němu z méně známého Pitztalského údolí, které je dlouhé kolem 40 km. Do ledovcového areálu je z údolí jediné spojení, a to podzemní dráhou Pitzexpress. Je to nejdelší tunelová horská dráha na světě. Do výšky 2 840 metrů za ledovcovým lyžováním Vás vyveze za pouhých osm minut! Překoná přitom převýšení 1120 metrů. Tunel končí u dolního okraje ledovce. Zdejší sjezdovky mají celkovou délku 24 km a vedou k nim 4 vleky, 1 sedačková lanovka a 1 gondola. Pitztalský ledovec je působivý tím, že nabízí sjezdovky jak pro špičkové lyžaře, tak i pro lyžařskou turistiku.
Ötztal-Sölden
Lyžařský areál Ötztal-Sölden v tyrolském údolí patří k nejmodernějším v Rakousku. Rozkládá se nad osadami Sölden, Hochsölden, Zwieselstein a Vent a v hlavní sezóně můžete využívat až 146 km sjezdovek. Lyžaři a snowboardisté se dostanou hned na třech místech nad 3000 m.n.m. a mohou lyžovat po dvou ledovcích (Retenbach a Tiefenbach), což je záruka 100% jistoty sněhu. K ledovci se dá až do výšky 2700 metrů nad mořem dojet autem či skibusem. Dostanete se na parkoviště přímo k dojezdu sjezdovky, na které se konal úvodní závod světového poháru. Sölden svou klientelou připomíná Lech nebo Kitzbühel. Levněji se lyžuje na svazích Ötztalského údolí, v okolí obce Ötz. Ta byla v „předturistických“ dobách nejvýznamnější vesnicí v údolí.
Ledovec Kaunertal
Ledovec v Kaunertalu (3160 m) je nejzápadnější ze všech tyrolských ledovcových údolí. Kaunertal nabízí dobré ceny, výborné lyžování a příjemně nízkou návštěvnost. Ke spodní stanici lanovky vedoucí na ledovec se musí lyžař dopravit sám, autem nebo skibusem, po úzké silnici z Riedu. Tato silnice je dlouhá 27 km a byla postavena v roce 1980 za 12 měsíců. Vede spoustou serpentin uprostřed nádherných scenérií až k parkovišti přímo na ledovci. Kaunertal byl ospalým tyrolským údolím, do té doby než se postavila elektrárna s přehradním jezerem v letech 1961 a 1965, zmíněná silnice a hlavně lyžařský areál. Tím se Kaunertalu otevřely dveře do světa. V posledních letech je Kaunertal proslulý mezi snowboardisty, které sem láká velkolepá U-rampa. Svahy pod vrcholy Weissespitze a Falginjoch jsou většinou střední obtížnosti. Výhled do tří zemí – Rakouska, Švýcarska a Itálie nabízí Karlespitze, kde se nacházejí náročnější svahy s větším sklonem.
Rakousko – vznik alpského lyžování
Již od nepaměti se v Rakousku vedou spory o tom, kde jsou vlastně počátky lyžování. Celá Evropa sice tvrdí, že lyžování vzniklo v severských zemích, Rakušané s tím ovšem nesouhlasí. Pravda je taková, že kolébkou lyžařského sportu je Skandinávie. Koncem 19. století začali „po norsku“ lyžovat na strmých alpských svazích první lyžaři. Měli velké problémy s technikou i nevhodným vybavením. V roce 1986 přišel Mathias Zdarsky, třebíčský rodák a průkopník lyžování z dolnorakouské vesničky Lilienfield, na nápad spojit napevno lyže s botami. Pochopil, že je nutné strmé svahy sjíždět oblouky. Svůj vynález „pevné vázání“ si nechal patentovat ve Vídni. Dnes známá Zdarská technika (nová technika vytáčení oblouků) byla vyvinuta právě tímto průkopníkem. Za počátek alpského lyžování můžeme tedy označit rok 1896.
V roce 1891 byl založen Vídeňský lyžařský klub (Ester Wiener Skiclub). V roce 1892 vznikl Alpen-Ski-Verein, jehož členem byl i Zdarsky. První národní lyžařský svaz vznikl roku 1903 v Čechách. Oficiální rakouský lyžařský svaz byl založen až v roce 1905. Zastřešoval celkem jedenáct spolků včetně pěti německých z Krkonoš. Za počátek závodního lyžování je považován první známý lyžařský závod v rakouském Mürzzuschlagu, který se konal v roce 1893. Závodilo se především v běžeckých disciplínách, ale také ve skoku a ve slalomu, nazývaném tehdy závodem překážkovým. Ve 20. letech 20. stol. se centrum lyžařského dění přesunulo na svahy Arlbergu. V St. Antonu založil Hannes Schneider nejuznávanější lyžařskou školu všech dob. Vytvořil systém výuky lyžování, podle kterého se vyučovalo na celém světě.
Největší rakouské lyžařské muzeum můžeme navštívit v Mürzzuschlagu. V muzeu je vystaven plakát, upozorňující na první mezinárodní soutěž v lyžování ve střední Evropě, která se konala 2. února 1983 na louce u Mürzzuschlagu. Norové zde předvedli první skoky na lyžích – na můstku vytvořeném z kupy hnoje, pokrytém sněhem. V roce 1931 zde byla uspořádána 2. zimní dělnická olympiáda, poslední významnější událost.
Typy na rakouská lyžařská střediska
pro zkušené lyžaře: Lech, St. Anton (Arlberg), Mayrhofen (Zillertal), Kitzbühel
pro rodinné lyžování: Serfaus/Fiss/Ladis, Stubaital, Wilder Kaiser/Brixental, Lammertal/Dachstein West, Nassfeld/Hermagor
pro začátečníky: Wilder Kaiser/Brixental, Bregenzerwald, Montafon
Freeride: Kitzbühel, Soll (Wilder Kaiser/Brixental), Saalbach, Kaprun, Zell am See, Ischgl, Mayrhofen (Zillertal), St. Anton (Arlberg)
Snowkite: Obertauern
Heliski: St. Anton am Arlberg (Mehlsack, Orgelscharte)
Státní svátky v Rakousku
V těchto termínech slaví obyvatelé Rakouska v roce 2007 státní svátky. V těchto termínech lze tedy počítat s jistými omezeními otvíracích dob v obchodech, naopak oslavy některých svátků bývají v mnoha obcích doplněna o zajímavý program.
1. ledna Nový rok
6. ledna Tři králové
9. dubna Pondělí velikonoční
1. května Svátek práce
17. května Nanebevstoupení Páně
28. května Svatodušní pondělí
7. června Boží tělo
15. srpna Nanebevstoupení Panny Marie
7. října Svátek P. Marie Růžencové
26. října Státní svátek
1. listopadu Svátek Všech svatých
8. prosince Neposkvrněné početí
25. prosince Boží hod vánoční
26. prosince Štěpán
30. prosince Svátek sv. Rodiny
Hraniční přechody Česko – Rakousko
Pro pohodlnější cestu za lyžováním do Alp Vám přinášíme informace o hraničních přechodech pro osobní automobily.
Poštorná - Reinthal
Důležité adresy a telefony pro rakouské Alpy:
Mezinárodní telefonní předvolba 0043
Velvyslanectví České republiky, Penzinger Strasse 11-13, 1140 Wien, Rakousko
Tel.: 8943741, 8942125, 8946236; Fax: 8941200, 3122539,
Honorární konzulát České republiky v Salzburgu: Bergerbräuhofstrasse 27, A-5020 Salzburg, Rakousko
Tel.: 0662/879624; Fax: 0662/8898030
Honorární konzulát České republiky v Linci: Raiffeisenplatz 1 (budova banky), A-4020 Linz, Rakousko
Tel.: 0732/5962060; Fax: 0732/5962403
první pomoc 144 • policie 133 • hasiči 122 • ÖAMTC servis motoristöm 120 nebo 123